Hora Plešivec v Brdech

Staročeština měla výraz plechý pro protáhlý hřbet kopce, hory. Dnes si tenhle pojem asi lidé spíše vysvětlují pohledem na kopec, kterému dominuje vymýcená část lomem (sutě). Brdy jako takové jsou rozdělené na několik částí a Plešivec je významnou součástí Hřebenů. Ty se táhnou až přes Řevnice do Prahy Černošice, Zbraslav. Když projedete okolo vysílače Cukrák do Prahy, ujedete asi 2 kilometry, silnice se stáčí dolů a přes silnici vede most. Tady v tom místě je doprava sjezd na Zbraslav a vlevo končí Brdy Hřebeny. Nálezy z pravěkého hradiště a jeho opevněné okolí naznačují že mohlo jít o posvátný okrsek. Brdská vrchovina je tvořena z prvohorních souvrství. Jako jsou břidlice, pískovce a křemence. Pro Plešivec je charakteristický velký výskyt bloků křemence (hranáčkových polí). Což může vést až dojmu, že to není přírodní složení.

Pravěká památka

Plešivec je nejvýznamnější pravěká památka na území ČR.

I když z toho období mít důkazy je náročné. Doba se datuje tisíce let před náš letopočet. Proto si musíme vystačit například jen se střepy dobové keramiky. Pravěké hradiště na dominantním vrchu leží mimo běžně osídlenou oblast. Což z něj dělá zajímavé místo. Uzavřené svaté místo, přísně hlídané pece s omezeným přístupem jen pracujících... Údajně kromě nalezené pravěké pece na bronz pod Velkou skálou (objevené v roce 1866).

-1000 až -800 přnl. Śtítarská kultura

Jediný nalezený střep keramiky byl datovaný do pravěku. Jeho přesnější vznik nelze blíže určit a z jeho nálezu nelze vycházet. Proto se k určení dat používají starší nálezy keramiky a častější nálezy bronzových depotů. Shodně s dosavadními poznatky ukazují archeologické výzkumy například z roku 1985 na trvalé osídlení ve štítarském stupni Knovízské kultury.

Doba bronzová

Starověk začíná právě dobou bronzovou, která je významná právě pro Plešivec. Hradiště na Plešivci patřilo mladší a pozdní době bronzové, nebylo keltské. V době bronzové tu probíhá několik období. Unětická kultura -2300 až -1800 přnl., Mohylová kultura -1600 až -1300 kdy se na hrobech staví mohyla.

V pecích se na Plešivci vyráběl bronz a bylo to pro tuto lokalitu velmi významné období. Archeologické výzkumy doložily stopy trvalého osídlení z mladší doby bronzové (Knovízká kultura -1300 až -1000) a pozdní doby bronzové (-1000 až -800). To dokládají mnohé nálezy hlavně z hradiště. Jinak důlní štoly jsou až v Komorsku. Důl Komorsko byl uzavřen v roce 1902. Stavba mohutného opevnění se předpokládá až v pozdní době bronzové. Období všeobecně trvá orientačně do roku -750 přnl. Šířka valů byla pravděpodobně tři metry.

Nabízí se také zajímavá možnost, že pietní uložení majetku z bronzu souvisí s významnými a bohatými osobnostmi. Nálezy uložišť bronzového majetku byly například objeveny v křižovatkách cest při stavbě silnice Jince - Hostomice.

-500 až 500 doba železná

-750 až 0 starší doba železná (halštatský styl). Mladší doba železná (Laténská ve střední Evropě - období keltů). Rok -500 Keltové neboli Bójové - latinsky Bohemia. Keltové na našem území budují Oppida. Rok -100 Keltové v vytlačeni Germány. Na Plešivci nejsou výrazné důkazy o osídlení kelty.

Plešivec dával železnou rudu. Pod Plešivcem byla první pec na železnou rudu. Ruda se zpracovávala v hutích podél říčky Litavky, která dávala enegii. Vypráví se, že všechno železo na Karlův most (1402) bylo dodáno z Plešivce, přesněji z hutí s hamry u Litavky. Stejně tak hodně dlažebních kostech pro Prahu bylo dodáváno odsud. Bohužel zdejší kámen křemenec nebyl zase tolik kvalitní na používané cesty. V roce 1809 jsou ještě známá stará důlní díla, štoly Ladislav a Dominik na Velkém Plešivci.

Hradiště na vrcholu

Opevněná plocha hradiště zaujímá celý vrchol kopce o rozloze 56 - 57 hektarů. Z toho akropole je 16,5 hektarů a je umístěná v severní části hradiště a opevněná další hradbou. Hradba byla později archeology stanovena jako vysoká kolem 250 cm. Rozsáhlé předhradí 39,4 - 40,94 hektaru. Hradbu postavili dávní stavitelé z kamenů proložených dřevěnými rošty, kterou pravděpodobně opatřili na čelní a zadní straně dřevěnou palisádou. Šířka valů byla pravděpodobně tři metry, výška potom dva metry. Podle archeologického průzkumu bylo zjištěno, že ke konečnému zničení opevnění došlo požárem a rozvalení hradby na obě strany.

Legendární místo

Patronem Brd je Fabián a dnes tu má navštěvovaná místa jako je Fabiánova zahrádka nebo Fabiánovo lože. Hadí královna má zase své sídlo na Krkavčích skalách. Z vrchu Koníček sem zalétá drak.

1740 - Války o rakouské dědictví

Přes údolí obce Jince táhnou francouzské vojenské sbory směrem na Lochovice a do Prahy. Francouzským generálům se pro přepravu nelehkého dělostřelectva nelíbila cesta tehdy bažinatým údolím říčky Litavky. Sbírá vodu z centrálních Brd. Postupovali tedy po západním svahu kopce Plešivec z Jinec na dnešní Rejkovice. Terén byl porostlý hustým hvozdem, ale pořád lepší než zapadat v bahně. Museli si klestit průchod hustým lesem a provádět terénní úpravy. Vznikla tak nová cesta. Byl položen základ cesty dodnes zvané Francouzská. Dodnes je možné vysledovat kde je a kudy mohla vést.

Od roku 1825 nálezy bronzu

Postupně bylo nalezeno 9 depotů bronzových předmětů. Nejednalo se o finální výrobky a součástí nálezu byly také úlomky a poškozené předměty. To naznačuje, že se jednalo o předměty k dalšímu zpracování. Takové objevy dokazují velký význam lokality pro zpracování bronzu. Výrobního charakteru. V roce 1887 byl nalezen bohatý depot s dalšími předměty v okolí.

1931 - Křížek - U Panenky Marie

Vypráví se, že hospodář přes francouzskou cestu vedl krávy na trh. Lesy se tehdy hemžily loupežníky a cesta byla nebezpečná. Muž slíbil, že když přežije útoky loupežníků, nechá v těchto místech postavit křížek s Panenkou Marií. V roce 1884 všem ctitelům na památku. Roku 1931 nechal továrník Karel Niessner vše znovu opravit a skříňku s obrazem znovu připevnit.

1947 - Archeologické sondáže malého rozsahu

Archeologickému ústavu se povedlo místní osídlení datovat do nejmladšího stupně knovízské kultury. Určení bylo hlavně na nálezech dobové keramiky. I když některé depoty nalezené kolem let 1924-25 je možné datovat ještě do časnější doby.

funkční lomy na Plešivci

Ještě v v první polovině 20. století jsou těženy Křemence na několika místech Plešivce. Nejznámější lom je vidět už z dálky na samém vrcholu. Zničilo se nenávratně asi 4 ha hradiště, ale vyrobilo se v 19. století spoustu dlažebních kostek. Bohužel špatné kvality. Křemenec byl využíván především na stavby silnic a železnic. Výhodou je, že vzniklo turistické místo Čertova kazatelna. Když přijede turista, v podstatě ho jediná zajímá kazatelna a pohled do dálky. V horším případě si v lese uprostřed přírodní památky opečou buřty.